|
|
Vzájemná podpora žen v politických stranách jako možná cesta k rovnosti zastoupení žen a mužů
Perglová, Zdeňka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Tato práce se věnuje vzájemné podpoře žen v politických stranách, jakožto jedné z cest, jak podpořit rovné zastoupení žen v politice. V teoretické části dokládá, že příčiny nízkého zastoupení žen nemají původ v ženách samotných. Na teorii historického institucionalismu ukazuje, jak obtížné je změnit pevně zakořeněné instituce, jako je politická strana, politické prostředí i celá společnost. Zabývá se také důležitostí sledování nejen početního zastoupení žen, ale i rozdělení moci z hlediska genderu. Věnuje se fenoménu chování včelí královny, které se projevuje v prostředích, kterým dominují muži. Představuje základní typy vzájemné podpory žen, jako je sdílení, networking, ženské platformy a mentoring. Cílem práce je metodou kvalitativního výzkumu zjistit, jaké jsou zkušenosti žen v politických stranách se vzájemnou podporou a jaké bariéry této podpoře brání. Identifikuje několik forem podpory, které se mezi ženami objevují, od neformálního sdílení až po robustní ženskou platformu. Vytváří sérii charakteristik, podle nichž je možné podporu rozlišovat. Bariéry vzájemné podpory rozděluje do pěti skupin - neuznání problému, strategické bariéry, individuální bariéry, nedostatek zdrojů, falešné důkazy. Práce neklade břemeno odstranění příčin nízkého zastoupení žen na ženy samotné, ale představuje...
|
|
|
Priority předsednictví ČR v Radě v roce 2009 a 2022.
Samec, Petr ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předsednictví Rady Evropské unie a jeho agenda byly sice ovlivněny přijetím Lisabonské smlouvy, ale i přesto se stále jedná o užitečný nástroj, který členské státy mohou využít například pro sebeprezentaci v rámci EU. Při hodnocení jednotlivých předsednictví se posuzuje zejména úspěšnost při prosazování priorit, jež si předsedající země samy určují. Cílem této práce bylo zjistit, jaké faktory volbu těchto finálních předsednických priorit ovlivnily během předsednictví Česka v Radě v roce 2009 a 2022. Pro otestování hypotéz, které vycházely z nového institucionalismu, byla provedena rozsáhlá kvalitativní analýza legislativních aktů EU, národních strategií ČR a průzkumů Eurobarometr. Z těchto dokumentů byla vybrána hlavní témata, jež se v nich objevila nejčastěji, což poté umožnilo porovnání s výslednými prioritami českých předsednictví. Vždy se jednalo o dokumenty, jež byly představeny v obdobích předcházejícím jednotlivým předsednictvím. Na základě tohoto porovnání vyplynulo, že Česko při sestavování svých předsednických priorit zohlednilo zejména pokrok v dané politice, míru úspěšnosti na prosazení, pracovní program Komise, aktuální situaci na evropském a globálním poli a částečně také své národní strategické zájmy.
|
|
|
Náročnost doktorského studia v České republice: případová studie studijních povinností v programech politologie, sociologie a sociální práce
Brych, Jan ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Doleček, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá náročnost studijních povinností doktorských studijních programů politologie, sociologie a sociální práce napříč ČR. Výzkumný problém spočívá ve zkoumání náročnosti studijních povinností v kontextu problematických faktorů českého doktorské studia. Hlavním cílem práce je porovnat studijní povinnosti výše zmíněných studijních programů, za pomoci teorie historického institucionalismu odhalit formální i neformální instituce, které ovlivňují nastavení studijních povinností v doktorském studiu a přijít na to, proč jsou v ČR součástí studijních povinností publikační povinnosti. Informace z provedených 17 kvalitativních rozhovorů se zástupci oborových rad zkoumaných studijních programů a s experty na doktorské studium byly analyzovány metodou kvalitativní obsahové analýzy. Výsledky primárního výzkumu jsou doplněny poznatky z výzkumného šetření Doktorandi 2021, které se týkají studijních povinností doktorských studentů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studijní povinnosti se mezi obory politologie, sociologie a sociální práce liší pouze v drobných detailech. Nastavení studijních povinností v ČR ovlivňují formální instituce jako zákon o VŠ nebo nařízení o standardech pro akreditace. Dále nastavení studijních povinností ovlivňují neformální instituce. Především tlak na publikační výstupy,...
|
|
|
Rebuilding the White Earth Nation: Tracing the Long-Term Process of Constitutional Reform
Krausová, Anna ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Doerfler, Jill (oponent) ; Humalajoki, Reetta (oponent)
Fenomén obnovy vládních struktur domorodých národů v USA (Native nation building) je dosud opomíjen mainstreamovou politickou vědou. Ve studiu politických struktur domorodých národů jsou empirické a teoretické mezery. Empirické zaměření této disertace je na případ procesu obnovy národa White Earth v severozápadní Minnesotě. Cílem je zkoumání dlouhodobého procesu vládnutí ve White Earth za účelem získání vhledu do pozadí současné patové situace v ústavní reformě. Sleduji vnější a vnitřní faktory, které ovlivnily utváření, přetrvávání a transformaci rezervační vlády národa White Earth vytvořené v roce 1936 jako součást Minnesota Chippewa Tribe podle opatření Indian Reorganization Act. Pro pochopení tohoto procesu je nutné zahrnout široký historický kontext vývoje konstitucionalismu v národě White Earth od 1913 do současnosti. Analyzuji dosud neznámé archivní materiály s použitím flexibilního teoretického rámce, který jsem vytvořila speciálně pro zkoumaný případ. Tento teoretický rámec eklekticky využívá kombinaci teoretických přístupů a analytických prostředků nového institucionalismu, oboru Native American studies, genealogie a metody sledování praktik navržené Vincentem Pouliotem. Moje zjištění naznačují, že současná patová situace v ústavní reformě národa White Earth je výsledkem kombinace dynamik...
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Vývoj společné bezpečnostní politiky EU po roce 2014
Kříž, Zdeněk ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na vývoj společné bezpečnostní politiky EU v letech 2014- 2019. Jejím cílem je přispět k hlubšímu porozumění rapidního progresu Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v posledních letech a dále k vysvětlení jejich současného fungování. Toho se práce snaží docílit prostřednictvím tří dominantních proudů teorie nového institucionalismu (historický, racionalistický a sociologický), které se již prokázaly jako teorie schopné objasnit evropský integrační proces. Práce zkoumá proces bezpečnostní integrace a její posilování skrze vytváření nových nástrojů a strategií v bezpečnostně-politické dimenzi, přičemž se pomocí každé teoretické varianty soustředí na rozdílné otázky a jinou část reality, čímž dochází ke komplexním vysvětlením. Základní výzkumná otázka, která práci řídí, je stanovena následovně: Jak můžeme vysvětlit bezprecedentní rozvoj společné bezpečnostní politiky EU pomocí dominantních proudů teorie nového institucionalismu v období 2014-2019? Z metodologického hlediska se jedná o jednopřípadovou kvalitativní studii.
|
|
|
Rebuilding the White Earth Nation: Tracing the Long-Term Process of Constitutional Reform
Krausová, Anna ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Doerfler, Jill (oponent) ; Humalajoki, Reetta (oponent)
Fenomén obnovy vládních struktur domorodých národů v USA (Native nation building) je dosud opomíjen mainstreamovou politickou vědou. Ve studiu politických struktur domorodých národů jsou empirické a teoretické mezery. Empirické zaměření této disertace je na případ procesu obnovy národa White Earth v severozápadní Minnesotě. Cílem je zkoumání dlouhodobého procesu vládnutí ve White Earth za účelem získání vhledu do pozadí současné patové situace v ústavní reformě. Sleduji vnější a vnitřní faktory, které ovlivnily utváření, přetrvávání a transformaci rezervační vlády národa White Earth vytvořené v roce 1936 jako součást Minnesota Chippewa Tribe podle opatření Indian Reorganization Act. Pro pochopení tohoto procesu je nutné zahrnout široký historický kontext vývoje konstitucionalismu v národě White Earth od 1913 do současnosti. Analyzuji dosud neznámé archivní materiály s použitím flexibilního teoretického rámce, který jsem vytvořila speciálně pro zkoumaný případ. Tento teoretický rámec eklekticky využívá kombinaci teoretických přístupů a analytických prostředků nového institucionalismu, oboru Native American studies, genealogie a metody sledování praktik navržené Vincentem Pouliotem. Moje zjištění naznačují, že současná patová situace v ústavní reformě národa White Earth je výsledkem kombinace dynamik...
|
|
|
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost
Tauchmanová, Barbora ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bibliografický záznam TAUCHMANOVÁ, Barbora. Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost. Praha, 2017. 81 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra evropských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost analyzuje unijní systém obchodování s emisními povolenkami, který byl vytvořen v roce 2005. Tento systém prošel od svého vzniku značným vývojem, jeho nejviditelnější a velmi důležitý parametr - cena jedné emisní povolenky - však svou hodnotou dlouhodobě poukazuje na problémy celého systému. ETS je zde chápáno jako instituce a je na něj nahlíženo optikou kombinace racionálního a historického racionalismu. Cílem práce bylo zjistit, proč je systém obchodování s emisními povolenkami i přes řadu reforem možno považovat za nefunkční a proč tedy tento systém zůstává zachován v současné podobě. Ze zkoumání vyplynulo, že značnou roli v neúspěchu (vnímán především prostřednictvím ceny povolenky) ETS sehrála ekonomická krize. Její vliv však byl časově ohraničen a pokračující problémy již musejí být připsány jednotlivým aktérům v dané instituci a snahám naplnit jejich vlastní...
|
|
|
Zbraně hromadného mlžení: Protikladné souřadnice poválečného antikomunistického cyklu
Mišúr, Martin ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent)
Předložená práce si klade za cíl vymezit a analyzovat antikomunistický cyklus, tj. skupinu celovečerních hraných filmů, které byly produkovány ve Spojených státech od konce čtyřicátých a dále v padesátých letech. Text přistupuje kriticky k dosavadnímu výzkumu, neb se domnívá, že badatelé nepřihlédli k mnoha relevantním kontextům a popisovali sledovaný cyklus coby pouhý odraz jevů ve společnosti. Tento projekt vnáší do debaty množství různě motivovaných účastníků; kromě celospolečenských posunů si všímá zájmů filmového průmyslu i těch, kteří s dominantní podobou boje proti komunistům - nikoli antikomunismem jako takovým - vyjádřili nesouhlas. Antikomunistický cyklus je tudíž líčen coby dynamický soubor ideově, stylisticky i žánrově rozmanitých děl, mezi nimiž vznikalo nenápadné napětí. Tuto rámcovou hypotézu práce testuje ve třech rozsáhlých kapitolách. První, kontextová kapitola vymezí role jednotlivých aktérů a je rozdělena do dvou rámcových bloků: (a) obecný historický kontext, (b) kontext filmového průmyslu. Druhá kapitola nejprve shrnuje mnohaletou kontinuitu výroby antikomunistických hraných filmů ve Spojených státech a poté polemicky přibližuje dosavadní myšlení o antikomunistickém cyklu. Původní návrh dynamického antikomunistického cyklu zahajuje třetí, analytická kapitola. Sledované filmy...
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
host ::
RSS.